Příběhy pamětníků

Tuto pamětní desku dnes najdete na pomníku u krnovské synagogy. Pro Paměť národa vypovídali jedni z posledních žijících pamětníků tragické události. 

Příběh Emanuela Vosky a jeho dcery Villy Bechyňové vydá na několik románů… Románů nabitých emocemi a dobrodružným dějem odehrávajícím se na pozadí historických dramat. Otec i jeho dcera sloužili Československu od samého počátku – dokonce ještě před jeho vznikem.

Syn Milan Píka strávil s otcem poslední noc před jeho popravou, byl oběšen ráno 21. června 1949. „Není ve mně zloby, studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost, pravda – snad jen dočasně – a šíří se nenávist, mstivost,“ napsal na rozloučenou.

Svou maminku Ludmilu si Radslav Švéda pamatuje s hustými černými vlasy a snědou pletí. Byly mu čtyři roky, když ji odvedla StB. Z vězení se vrátila šedivá až po deseti letech. Její manžel Václav už nežil, komunisté ho popravili na Pankráci 2. května 1955.

Komunistická cenzura v době normalizace ji přivedla k médiu, které se stalo jejím nejoblíbenějším výrazovým prostředkem: kresbě obyčejnou tužkou.

Zakladatel prvního československého stíhacího křídla britské RAF mezi piloty patřil k elitě. Vojenskou dráhu našeho nejúspěšnějšího stíhače v bitvě o Francii známe, o jeho životní cestě ale víme málo. Změňme to. V kokpitu stíhacího Spitfiru zahynul v červnu 1942.

Performer a konceptuální umělec objevoval principy své tvorby bez jakéhokoli formálního výtvarného vzdělání. Přesto patří k nejúspěšnějším českým umělcům v celosvětovém měřítku.

Svým zápisem voják Československé armády ve Velké Británii Bohuš Štefan rekapituloval dojmy z vojenského cvičení. Do deníku si zaznamenal své zážitky z nácviku na vylodění. Jsou věrným předobrazem skutečné události, která proběhla před 80 lety.

Mašín, Balabán, Morávek. K odbojové skupině Obrana národa ale patřili i méně známí lidé a také ti zaplatili mučením či smrtí. Byl to i Otto Janík, otec folklorní tanečnice Věry Heidlerové. Ona v poválečné republice pak prožívala chvíle klidné. A taky méně klidné…

Válka končila, porážka nacismu byla nevyhnutelná. SS přesto nabíralo děti, pak je posílali na smrt. Patnáctiletý Helmut Meewes tehdy byl mezi nimi. V českých táborech a na nucených pracích poté strávil tři roky. Proč se mu to stalo? Jak se s osudem vyrovnával?

Sestra Evarista z románu Kateřiny Tučkové měla svůj reálný předobraz. Biskup podzemní církve Felix Davídek za normalizace vysvětil na kněze desítky ženatých mužů i čtyři ženy. Po revoluci se ale Ludmile Javorové dostalo stejného nepochopení jako románové Evaristě.

Tři dny plné poznání – to je Veletrh vědy 2024! Stánek Paměti národa najdete 30. až 31. 5. na výstavišti PVA EXPO Praha v hale č. 6. Máme pro vás knihy, novou várku Spitfire draků i oblečení. Na veletrh vás zveme i příběhem české vědkyně Marie Königové.

Josefa a Jindřich Baucovi ve svém bytě poskytli útočiště několika parašutistům. A během razie v noci z 27. na 28. května 1942 ukryli Karla Čurdu z výsadku Out Distance. Ten své zachránce poslal na popraviště stejně jako desítky dalších, které později udal gestapu.

Kreslířka původem z Olomouce zasvětila svůj život rychlé, impulzivní kresbě, ale i výchově nových výtvarných talentů. „Na dobrém realismu není nic špatného, ale člověk potřeboval vědět víc,“ říká.

Jeho protest proti nastupující normalizaci se nezapsal do povědomí veřejnosti jako sebeupálení studentů Jana Palacha a Jana Zajíce. Jihlavou ale před 52 lety otřásl. Na jeho pohřeb dorazily tisíce místních,záběry natočil a dvacet let schovával před StB Rom

Jiří Navrátil zorganizoval v roce 1949 stovku skautů, aby při novém povstání dělali jako v roce 1945 spojky. Celý plán selhal. O 25 let později dostal od StB krycí jméno JUNÁK. V 90. letech soud rozhodl o neoprávněnosti jeho zařazení mezi agenty .

Jesenicko, tedy pohraničí. Je to krajina, která si pamatuje mnoho – předválečné vyhánění Čechů i poválečné lynče a odsuny Němců. Stovky příběhů lidí různých povah a národností, jen prolévaná krev byla vždy stejná, červená.

Jaroslav Libánský s romantickou přezdívkou „Abbé“ na svých fotografiích zachycoval život pražského undergroundu v sedmdesátých a začátkem osmdesátých let. Represe nemohly udolat sounáležitost tohoto společenství.

V neděli 12. května 2024 se pro veřejnost otevře památník romského holocaustu na místě koncentráku v Letech u Písku. Uzavírají se tak tři desítky let debat o povaze místa, které bývalo i vepřínem. Máme už odvahu znát i nepříjemnou minulost?