Malčinka a já. Příběh Věry Ďuľové rozené Richterové
V lednu 1945 zůstala desetiletá Věra sama v bytě na pražském Břevnově. Její otec byl v nacistickém vězení, maminka v terezínském ghettu, příbuzní po smrti nebo v exilu. Věra musela obstát v životě, který byl mnohem těžší než naše dnešní potíže.
Nakažení vojáci bušili na sklo. Věděli, co je čeká. Příběhy z válečné Plzně
Epidemie záškrtu, tyfová nákaza, bombardování… Zdravotníci v plzeňské nemocnici čelili v době války několika pohromám současně. V jejich týmu pracoval i budoucí neurochirurg Vladimír Beneš.
75 let od zahájení Ostravsko-opavské operace a osvobozování českého území
Před pětasedmdesáti lety začala největší bojová akce druhé světové války na našem území. Cílem Ostravsko-opavské operace bylo osvobození průmyslové Ostravy. Po boku rudoarmějců bojovali vojáci 1. československého armádního sboru.
Ten den bylo krásně. Dagmar Procházková zažila nálet na Prahu před 75 lety
„Svítilo sluníčko a na Karlově náměstí byly maminky s kočárky,“ vzpomínala Dagmar Procházková na 14. únor 1945.
Bomby spojenců dopadly 14. února 1945 omylem na Prahu
Na svátek sv. Valentýna roku 1945 by američtí piloti raději zapomněli. Kvůli nepříznivému počasí a výpadku radaru ztratila formace 62 bombardérů B-17 správný kurs a místo nad Drážďany se ocitla nad Prahou.
Den dělostřelectva na památku bojů u polského Jasla. Poláci bitvu nepřipomínají
Českoslovenští dělostřelci pomohli 15. ledna 1945 u polského města Jaslo Rudé armádě prorazit německou obrannou linii. Nechali za sebou totálně zničené město.
Mějte se rádi a odpouštějte si, vzkazuje Olga Nováková
Když se o Vánocích schází rodina Olgy Novákové, jsou jich desítky. Se svým manželem Milošem vychovala v emigraci v Montréalu sedm dětí.
Před Vánoci 1944 zasáhly bomby Spojenců poprvé plzeňskou Škodovku
Čtyři dny před Štědrým dnem roku 1944 se americkým pilotům podařilo to, o co se jejich britští kolegové z RAF marně pokoušeli tři roky – zasáhnout výrobní areál Škodových závodů v Plzni.
Věděla o vysílačce, ale gestapo chtělo jen další jména
V noci z 3. na 4. října 1941 obsadilo gestapo jinonický akcíz, ze kterého právě vysílali radiotelegrafista Jindřich Klečka s pomocníkem Antonínem Němečkem. Tehdy dvacetiletá Anna Nachtmannová poté zažila nejhorší chvíle svého života.
Příběh Imricha Gablecha, čs. pilota zatčeného Sověty při vpádu do Polska
Před 80 lety 17. září 1939 zaútočil na Polsko z východu Sovětský svaz. Sověti na polském území zatýkali československé vojáky a posílali je do gulagů. Jedním z nich byl Imrich Gablech.
Němci šli do Polska a bylo zle, vzpomínal Adolf Kůrka z Hlučínska na odvody do wehrmachtu
Když vypukla válka, ocitli se obyvatelé Hlučínska v nezáviděníhodné situaci. Oblast patřila po Mnichovské dohodě k Třetí říši a muže čekal povolávací rozkaz do wehrmachtu.
Začátek války zastavil Wintonovy vlaky, Ruth Federmannová přežila jako jedna z mála
Začátek druhé světové války 1. září 1939 ukončil záchranu židovských dětí v tzv. kindertransportech, které organizoval Nicholas Winton s desítkami dalších pomocníků.
Pane, nezabíjejte mi tatínka, prosil chlapec v Českém Malíně
Dne 13. července 1943 vypálili nacisté obec Český Malín na Volyni a zavraždili 374 Čechů a 26 Poláků. Paměť národa obsahuje vzpomínky několika volyňských Čechů, kteří masakr přežili.
Vězněm v Německu i v Sovětském svazu. Příběh Vladimíra Bernáta, kterého semlely dějiny
Za druhé světové války byl Vladimír Bernát nuceně nasazen v nacistickém Německu. Po porážce Třetí říše prožil bezmála pět let v zajateckých táborech na území SSSR.
Protižidovská opatření v Protektorátu
Omezování práv a svobod židovských obyvatel nacisty na sebe po vzniku Protektorátu nenechalo dlouho čekat. 21. června 1939 vydal říšský protektor Konstantin von Neurath první nařízení o vyvlastnění židovského majetku.
„Nesmíte přestat za republiku bojovat. Musíte za ni i trpět!“
29. května 2019 zemřel Michal Demjan, vězeň gulagu, voják čs. armády na východní frontě, po válce bachař, dělník a tiskař. Dožil se 97 let.
Vypálení osad Ploština, Prlov a Vařákovy paseky
Těsně před koncem války vypálily jednotky SS osady za to, že jejich obyvatelé pomáhali partyzánům. Od 19. dubna do 2. května zemřelo krutou smrtí přes 80 obyvatel pasekářských osad.
Bombardování Prahy 14. února 1945
Dagmar Procházková zažila bombardování Prahy Američany na Karlově náměstí, které patřilo k nejvíce zasaženým místům.
80 let od začátku německé okupace
Vzpomínky na středu 15. března 1939, kdy na zbytek českého území vstoupila německá armáda.
Když k nám přišli Němci. Začátek nacistické okupace ve vzpomínkách pamětníků
Středa 15. března 1939 se vryla do paměti mnoha pamětníků: strašné počasí, výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích, plakající rodiče, vlastenecké projevy učitelů, pocity beznaděje a strachu.