Všechny články

Připomeneme hrdinky z řad WAAF, Ženských pomocných leteckých sborů, organizace, která během druhé světové války sdružovala ženy sloužící v britském letectvu jako spojovatelky, navigátorky a mechaničky.

Ve druhém kole volby porazil předsedu hnutí ANO Andreje Babiše jednoznačným poměrem 58 ku 42 procentům hlasů, a ziskem 3 359 151 hlasů tak stanovil nový rekord v prezidentské volbě. Petra Pavla čeká třetí rok ve funkci. Bezpochyby to bude ten zatím nejtěžší.

Vycházejí povídky o lásce i rozchodech skutečných lidí, kteří své příběhy svěřili Paměti národa. Jsou plné křehkých emocí, pevného odhodlání a vzdoru i běžných trápení zamilovaných. Jak se naší autorce Barboře Šťastné psalo o lásce za dob temna?

Co znamenalo být hokejistou Dukly Jihlava v 80. letech? Byl to především tvrdý dril, který sportovcům dával šanci: mohli se podílet na největších úspěších československého sportu. Upíraly se na ně oči tisíců fanoušků, ale i oči příslušníků Vojenské kontrarozvědky.

Rudá armáda 27. ledna 1945 vstoupila do Auschwitz-Birkenau, německého nacistického  koncentračního a vyhlazovacího tábora. Před vojáky se otevřel tragický pohled. Mezi dřevěnými baráky se potácelo sedm tisíc zesláblých a nemocných lidí.

Baťovi muži vyjížděli do exotických krajů, aby zde postavili továrny „na zelené louce“, kde tamní obyvatele učili šít boty. Spolu s fabrikami vznikala města s domy, školami a kostely. Rodina Kosů zde žila až do návštěvy své rodné a už nově komunistické země.

Baťovi muži vyjížděli do exotických krajů, aby zde postavili továrny „na zelené louce“, kde tamní obyvatele učili šít boty. Spolu s fabrikami vznikala města s domy, školami a kostely. Rodina Kosů zde žila až do návštěvy své rodné a už nově komunistické země.

Sbírka Paměti národa pořádaná ke Dni válečných veteránů 11. listopadu vynesla 4,57 milionu Kč, což je téměř o půl milionu víc než v loňském roce. Přispíváte od roku 2014 a vlčí mák si vás tento rok připnulo přes 89 tisíc.

Tento víkend v Bělorusku probíhají prezidentské „volby“. Svobodný svět je neuznává, diktátor Lukašenko po nich zůstane vládcem. V roce 2010 byl jeho protikandidátem Andrej Sannikov. Jak s ním poté běloruská KGB zacházela? Mluvil o tom pro sbírku Memory of Nations.

27. ledna 1945 vstoupili vojáci Rudé armády do největšího nacistického vyhlazovacího tábora a byli šokováni. O existenci tábora se dozvěděli jen pár dní předtím, než k Osvětimi dorazili. Tak otřesné obrazy lidského utrpení ale nečekali.

Co mají společného dvě ženy, mezi nimiž je věkový rozdíl pětadvacet let, jedna pochází ze slavné disidentské rodiny, a druhá z chudých poměrů na vsi? Obě dvě ještě v nedospělém věku surově vyslýchala Státní bezpečnost.

Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery v novém díle říká: „V poslední době dostáváme větší ‚kartáč‘ od progresivní části společnosti. Jsme pro ně až moc konzervativní.“ Do redakce přišel v roce 1997 ve svých dvaceti a už odtamtud neodešel.

Redaktorka Hana Čápová napsala články věnované příběhu filosofa a také spolupracovníka StB Zdeňku Kratochvílovi. Za svou prací se ohlíží v novém díle podcastu Lidé Paměti národa. Vypráví také o své dosavadní novinářské praxi i svých plánech do budoucna.

Židovský stavitel pražského obchodního domu Teta Karel Steuer odjel do Latinské Ameriky včas, aby se zachránil před holocaustem. Jeho synovec Petr Polacek emigrovat nestihl. Přežil Terezín a za příbuznými do Buenos Aires odešel, když se k moci dostali komunisté.

Příběhy z historie budou vyprávět lidé, kteří je zažili. Co paměť znamená pro přítomnost? Novinářka Lucie Korcová, dokumentarista Adam Drda a zakladatel Post Bellum Mikuláš Kroupa v podcastu ČRo Plus a Paměti národa přibližují klíčové okamžiky 20. století.

Prohlédněte si fotografie z naší sbírky, které zachycují atmosféru po 16. lednu 1969, kdy se na Václavském náměstí upálil dvacetiletý student Jan Palach.

​​​​​​​Pro někdejší disidenty je to šokující a zraňující: jeden z oblíbených filosofů a účastník tajných bytových seminářů v osmdesátých letech aktivně udával své blízké přátele StB. Rozhodl se o své minulosti agenta pro Paměť národa poprvé otevřeně promluvit.

Bohumír Vedra (1917–2012) si od začátku okupace Čech a Moravy nacistickým Německem psal zápisky, ve kterých zaznamenal události od listopadu 1939 do poloviny 40. let. Paměť národa je získala jako dar od jemu blízké osoby, která si přála zůstat v anonymitě. 

V olomoucké věznici se bála vražedkyň – čekaly na smrt. Jedna před popravou chodila celou noc ode zdi ke zdi a zpět. Nikdo nespal, všichni se báli, že jim něco udělá, když už nemá co ztratit. V komunistickém kriminálu si Růžena Kamarádová pak odseděla tři roky.