Tak vzpomínají pamětníci na konec druhé světové války a poválečnou mstu Čechů na Němcích. V březnu 1965 poslanci Bundestagu řešili důležitou otázku – potrestat, nebo promlčet vraždy, kterých se Němci dopustili za druhé světové války? Jedním z argumentů proti potrestání se stal zákon, který přijalo sousední Československo už v roce 1946. Ten zločiny spáchané na Němcích od konce války do 28. října 1945 označoval za takzvanou spravedlivou odplatu. Ze msty na německém obyvatelstvu se navíc pro samotné Čechy stalo na dlouhá desetiletí tabu. Dokumentarista Adam Drda popisuje:
Do řeky shodili matku i kočárek s dítětem
31. července 1945 se v Ústí nad Labem odehrála hromadná vražda německých mužů, žen a dětí. V půl čtvrté odpoledne došlo k sérii výbuchů v muničním skladě na předměstí Krásné Březno a vzápětí po celém městě začal hon na lidi označené bílou páskou s velkým písmenem N. „V Krásném Březně vybuchla munička a Češi byli přesvědčeni, že to udělali Němci. Takže na ulicích chytali německé občany,“ vzpomínal pro Paměť národa Bedřich Gregorini, který se jako dítě stal svědkem ústeckého masakru.
„To jsme viděli. Šli jsme na nádraží, které bylo vybombardované, takže jsme viděli na Střekovský most. Přímo jsme viděli, jak do Labe letí kočárek a za ním matka.“
Kolik obětí si vyžádal masakr v Ústí nad Labem? Co se stalo v Postoloprtech? A byli viníci potrestáni? Poslechněte si nový díl podcastu Hlasy paměti s Lucií Korcovou a Adamem Drdou.
Přidejte se do ⇒Klubu přátel Paměti národa a pomozte natáčet další příběhy.
Děkujeme, že spolu s námi uchováváte českou historickou zkušenost.