Všechny články

Prvního srpna 1944 v 17 hodin povstalci po celé Varšavě zaútočili na německé objekty. Poláci chtěli hlavní město osvobodit sami, aby zabránili poválečnému převzetí moci Sověty. Až do pádu komunismu se hrdinství povstalců proto nesmělo v Polsku veřejně připomínat.

Přes hory a lesy, na lodi, vlakem, letadlem v houfu západních turistů, anebo spořádaně přes rakouský konzulát. Jugoslávie v době normalizace představovala pootevřené dveře na Západ a za svobodou vedly desítky různých cest.

Kým byl ve vzpomínkách pamětníků Vladimír Iljič Lenin? Muž, který zemřel právě před sto lety? Vv jejich příbězích figuruje jako neosobní symbol, jedna z nejzprofanovanějších rekvizit režimu, ale také středobod mnoha recesí a ventil frustrace.

Dagmar Halasová vyrůstala ve světě poezie. Její otec, známý brněnský lékař, se přátelil s předními moravskými básníky. Tragédii Zahradníčkovy rodiny prožívala zblízka. Vzala si syna Františka Halase a k Reynkům do Petrkova jezdila hledat „stíny minulosti“.

Anna Grušová a Helena Vávrová se narodily v prominentní rodině obklopeny vzdělaností a dobrými styky svých rodičů. Dramatický zvrat kariéry jejich otce Eduarda Goldstückera z nich však záhy udělal dcery politického vězně. Obě svěřily své vzpomínky Paměti národa.

Otec Kateřiny Novotné patřil k významným politikům a funkcionářům KSČ. Byl aktérem soudních procesů 50. let, stal se jedním z čelných představitelů pražského jara a během normalizace odmítl existenci jedné strany. Dcera Katrin poté dělala už jen podřadnou práci.

Během plavby posádka lodi zradila, námořníci hodili palivo do moře a utekli; pak lidé na palubě prožili epidemii tyfu, viděli výbuch zaoceánského parníku, který je měl zachránit. Anina Korati utíkala před holocaustem a její anabáze připomíná dobrodružný román.

„Vy katolíci jste potřebovali kriminál jako prase drbání,“ řekl Ivan Martin Jirous opatovi břevnovského kláštera. Anastáz Opasek tehdy prý jen pokýval hlavou: „A to máš pravdu.“ Od narození legendárního „Opata chuligána“ uplynulo 110 let.

Před udržovaným domem s bílou fasádou na okraji australského Sydney stojí plastika. Její autorka nám otevírá dveře: Olga Horak přežila Osvětim i pochod smrti do Bergen-Belsenu. Když jí bylo osmnáct let, vážila pouhých 29 kilogramů.

Za prvních dvanáct let komunistické totality se počet dětí v dětských domovech zvýšil patnáctinásobně. Odebrání dítěte byl nejen nejčastější nástroj, jímž stát řešil jakékoliv problémy v rodinách, ale také mocná hrozba pro rodiny politických odpůrců.

Tři knihy, tři velké osobnosti slovenské politiky: Igor Matovič, Robert Fico a Zuzana Čaputová z pohledu novináře a komentátora Petera Bárdyho. Nabízí literaturu faktu, která vzdělává i varuje. Všechny knihy najdete v e-shopu Paměti národa.

Hitlera je třeba odříznout od benzínu! Před 80 lety se také naše území stalo cílem spojeneckých náletů na strategické průmyslové podniky Třetí říše. Vojenská kampaň byla úspěšná a také díky ní německé tanky nemohly zabránit Rudé armádě v postupu na Berlín.

Hitlera je třeba odříznout od benzínu! Před 80 lety se také naše území stalo cílem spojeneckých náletů na strategické průmyslové podniky Třetí říše. Vojenská kampaň byla úspěšná a také díky ní německé tanky nemohly zabránit Rudé armádě v postupu na Berlín.

Tento manifest se obrací na všechny lidi, kteří jsou oddáni hodnotám svobody a demokracie a jsou znepokojeni šířením autoritářských a neototalitních ideologií.

Tenhle scénář vidíme čím dál častěji. Zastánci „liberální demokracie“ jásají, když se jim podaří zabránit nejhoršímu: tedy odstavit od moci politiky, které považují za ohrožení demokratických hodnot ...

V červnu 1953 Češi kvůli měnové reformě přišli o své úspory i o krásné mince a bankovky. Svobodná Evropa zareagovala: v noci z 13. na 14. července 1953 Československo zasypala kopiemi nové korunové bankovky nadepsanými „Hladová koruna – dar Sovětského svazu“.

V červnu 1953 Češi kvůli měnové reformě přišli o své úspory i o krásné mince a bankovky. Svobodná Evropa zareagovala: v noci z 13. na 14. července 1953 Československo zasypala kopiemi nové korunové bankovky nadepsanými „Hladová koruna – dar Sovětského svazu“.

„Nad ránem se při nehodě potopila loď plná podvratných živlů,“ ohlásil 13. července 1994 kubánský rozhlas. Jenže všechno bylo jinak. Remorkér totiž přikázal tvrdým zásahem potopit sám Fidel Castro. Ve vlnách našlo smrt 41 ze 72 pasažérů.

Antisemitismus je morem západní civilizace. Proč znovu roste do obludných rozměrů? Hostem 96. dílu podcastu Dobrovský & Šídlo je Jakub Szántó, novinář a dlouholetý zpravodaj České televize na Blízkém východě.