Všechny články

Zářili na závodech mistrovství světa, ale jejich životy často poznamenaly konflikty s režimem. Legendy továrního týmu Škoda AZNP Mladá Boleslav neminuly události československých dějin. A 10. 6. 2024 proběhl v Mladé Boleslavi jedinečný vzpomínkový večer!

Speciální díl našeho podcastu s režisérem Jiřím Mádlem o jeho novém filmu Vlny. A o dramatických příbězích, které se odehrávají všude na světě. Jenže v Českém rozhlase v roce 1968 zažili takový příběh v kondenzované podobě…

Symbol devětašedesátého: armáda, která nebojovala proti okupantům, zato „zakročila“ proti vlastnímu národu.

Bohumil Obdržálek, řečený Bob, vyrostl v prokomunisticky orientované rodině, sám s režimem ale neustále bojoval, často i pěstmi. V Holešově a Zlíně dokumentoval vpád vojsk Varšavské smlouvy, byl vězněn, podepsal Chartu 77 a věnoval se samizdatu. Nakonec emigroval.

Srpen 1969 byl v Brně neobyčejně krutý. Při demonstracích tam Veřejná bezpečnost, Lidové milice a Československá lidová armáda zabili nebo vážně zranili několik lidí. Komunistická strana chtěla Sovětskému svazu ukázat, že situaci má opět pevně v rukou.

Před pětapadesáti lety československá státní moc brutálně potlačila protesty proti okupaci. V Praze byli zastřeleni tři lidé.

Díky možnosti cestovat trávilo v roce 1968 svou dovolenou rekordní množství Čechoslováků v zahraničí. Když se dozvěděli o invazi, řešili dilema: vrátit se do okupované vlasti, anebo žít svůj další život v neznámém, ale svobodném světě?

Film Vlny Jiřího Mádla s nečekanou naléhavostí připomněl osudy rozhlasových novinářů čelících před 56 lety sovětské okupaci. Řadu příběhů odvážných redaktorů a redaktorek uchovává i Paměť národa.

Film Vlny Jiřího Mádla s nečekanou naléhavostí připomněl osudy rozhlasových novinářů čelících před 56 lety sovětské okupaci. Řadu příběhů odvážných redaktorů a redaktorek uchovává i Paměť národa.

Díky možnosti cestovat trávilo v roce 1968 svou dovolenou rekordní množství Čechoslováků v zahraničí. Když se dozvěděli o invazi, řešili dilema: vrátit se do okupované vlasti, anebo žít svůj další život v neznámém, ale svobodném světě?

Malíř a konceptuální umělec spojil ve své tvorbě lásku k umění a k přírodě. U výtvarných institucí normalizačního režimu však narazil na nepochopení. 

Jako malý kluk se Petr Rosmanik chtěl stát profesionálním hudebníkem. Nakonec jeho život vypadal diametrálně odlišně. Vystudoval policejní školu, stal se z něj kriminalistický technik a roku 1997 odletěl v rámci mírové mise na rok do Bosny a Hercegoviny.

Už za necelé tři týdny přestane vycházet papírová verze Lidových novin, jedné z nejvýznamnějších institucí české žurnalistky. Jak vlastně vznikl nápad obnovit v roce 1987 alespoň v samizdatu Lidové noviny a jak na to reagoval vládnoucí režim? 

Poslední žijící pamětníci byli tehdy dětmi, osudné okamžiky se jim ale vryly na celý život. Aktéři německé msty za vražednou akci Kamińského skupiny, která se odehrála před osmdesáti lety, jsou dodnes nepotrestaní.

Poslední žijící pamětníci byli tehdy dětmi, osudné okamžiky se jim ale vryly na celý život. Aktéři německé msty za vražednou akci Kamińského skupiny, která se odehrála před osmdesáti lety, jsou dodnes nepotrestaní.

„Fyzické násilí je velmi efektivní metodou, jak donutit člověka k přiznání. Je to ale velmi špatný nástroj k tomu, abychom zjistili pravdu,“ říká lékař Jan Vevera v novém dílu podcastu Lidé Paměti národa.

Čeká vás téměř dvouhodinová debata protagonistů před více než 230 diváky u příležitosti sté epizody podcastu! Úplně stou epizodou vlastně není… Dozvíte se! Ale hlavně se zeptáme: Jak vypadá „vláda snů“?

Nizozemský ministr zahraničí Max van der Stoel byl protagonistou historické chvíle: v lednu 1977 jednal s prof. Patočkou, mluvčím Charty 77. Ta tak vstoupila do mezinárodního povědomí a komunistický režim s ní musel počítat. Dnes by politik oslavil sté narozeniny.

Josef Krejsa se narodil v roce 1941. Vystudoval filmovou školu a posléze pracoval jako podnikový fotograf. Na svých snímcích z Hradce Králové zachytil důležité dějinné okamžiky, jako byla invaze vojsk Varšavské smlouvy nebo události po sametové revoluci.