Perzekuce komunisty

V nejtemnějších 50. letech usvědčil sadistické vyšetřovatele z obávaného hradčanského Domečku. Milan Richter věřil v komunismus, ale proti jeho nezákonnostem bojoval. V roce 1968 obvinil ministra vnitra z krytí vrahů. Jak dopadl? Podepsal Chartu a přišel o vše.

V nejtemnějších 50. letech usvědčil sadistické vyšetřovatele z obávaného hradčanského Domečku. Milan Richter věřil v komunismus, ale proti jeho nezákonnostem bojoval. V roce 1968 obvinil ministra vnitra z krytí vrahů. Jak dopadl? Podepsal Chartu a přišel o vše.

Čeští letci RAF byli v 50. letech nespravedlivě vězněni. Roky je pak trápilo vědomí, že mučitelé unikají spravedlnosti. Na vlastní pěst po revoluci v Kanadě vypátrali sadistického velitele věznice. Případ jejich nedokonané pomsty zmapovala redakce Paměti národa.

Čeští letci RAF byli v 50. letech nespravedlivě vězněni. Roky je pak trápilo vědomí, že mučitelé unikají spravedlnosti. Na vlastní pěst po revoluci v Kanadě vypátrali sadistického velitele věznice. Případ jejich nedokonané pomsty zmapovala redakce Paměti národa.

„Nedomyslel jsem to. Ti, co to domysleli, utekli. A já blbec jsem tady zůstal,“ vzpomínal Tomáš Sedláček pro Paměť národa na komunistický převrat v únoru 1948.

Roku 1965 se provdala za bývalého politického vězně. Zapojila se tím do komunity přátel, věřících lidí nepohodlných komunistickému režimu. Po manželově smrti doprovázela v posledních měsících jejich života i manželovi přátele z kriminálů.

V pilotním díle nového seriálu Kruté století připomeneme příběh jedné z nejstatečnějších žen českého 20. století profesorky Růženy Vackové. Ani pronásledování, profesní šikanování a nespravedlivé věznění ji nezlomilo. nikdy se nesklonila před zločinným režimem.

Případy znásilnění se za komunismu odehrávaly i pod krytím režimu. Vyprávěli jsme vám příběh mladé učitelky, kterou  brutálně znásilnil její kolega. Jak se s hrůznou životní zkušeností vyrovnala? A jaké další pátrání tento případ spustil?

Případy znásilnění, sexuálního týrání či vydírání často komunistický státní aparát kryl. Desítky žen se s nějakým takovým traumatem ze svého mládí Paměti národa svěřily. Textem zahajujeme rozsáhlejší téma s názvem „Ženy v ohrožení“.

Případy znásilnění, sexuálního týrání či vydírání často komunistický státní aparát kryl. Desítky žen se s nějakým takovým traumatem ze svého mládí Paměti národa svěřily. Textem zahajujeme rozsáhlejší téma s názvem „Ženy v ohrožení“.

V olomoucké věznici se bála vražedkyň – čekaly na smrt. Jedna před popravou chodila celou noc ode zdi ke zdi a zpět. Nikdo nespal, všichni se báli, že jim něco udělá, když už nemá co ztratit. V komunistickém kriminálu si Růžena Kamarádová pak odseděla tři roky.

Rodina Březinových sotva uklidila sváteční servis po štědrovečerní večeři, když se u dveří objevili příslušníci StB. Jejich domov pak obrátili naruby. Tatínka Antonína odvezli a následně soudili za spolupráci s čáslavskou odbojovou skupinou. Dostal deset let.

Dagmar Halasová vyrůstala ve světě poezie. Její otec, známý brněnský lékař, se přátelil s předními moravskými básníky. Tragédii Zahradníčkovy rodiny prožívala zblízka. Vzala si syna Františka Halase a k Reynkům do Petrkova jezdila hledat „stíny minulosti“.

Za prvních dvanáct let komunistické totality se počet dětí v dětských domovech zvýšil patnáctinásobně. Odebrání dítěte byl nejen nejčastější nástroj, jímž stát řešil jakékoliv problémy v rodinách, ale také mocná hrozba pro rodiny politických odpůrců.

V červnu 1953 Češi kvůli měnové reformě přišli o své úspory i o krásné mince a bankovky. Svobodná Evropa zareagovala: v noci z 13. na 14. července 1953 Československo zasypala kopiemi nové korunové bankovky nadepsanými „Hladová koruna – dar Sovětského svazu“.

Asanace. Výslechy, bití a výhrůžky kriminálem: „Když se vzdáš občanství a odejdeš z Československa, nezavřeme tě.“ Takovou nabídku dostali v letech normalizace ti, které by jinak režim nepustil na dovolenou ani do spřátelené Jugoslávie.

Syn Milan Píka strávil s otcem poslední noc před jeho popravou, byl oběšen ráno 21. června 1949. „Není ve mně zloby, studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost, pravda – snad jen dočasně – a šíří se nenávist, mstivost,“ napsal na rozloučenou.

Jaké životní příběhy za sebou mají „záporáci“ historie? Co zažili? A jak se někdejších řídící důstojníci a tajní spolupracovníci StB dnes ke svým životním etapám před rokem 1989 staví? Poslouchejte další díl podcastu Století příběhů.

Jiří Navrátil zorganizoval v roce 1949 stovku skautů, aby při novém povstání dělali jako v roce 1945 spojky. Celý plán selhal. O 25 let později dostal od StB krycí jméno JUNÁK. V 90. letech soud rozhodl o neoprávněnosti jeho zařazení mezi agenty .