Perzekuce komunisty

Jiří Navrátil zorganizoval v roce 1949 stovku skautů, aby při novém povstání dělali jako v roce 1945 spojky. Celý plán selhal. O 25 let později dostal od StB krycí jméno JUNÁK. V 90. letech soud rozhodl o neoprávněnosti jeho zařazení mezi agenty .

Neuvěřitelný příběh plný bezohlednosti se odehrál roku 1949. Estébáci zatkli maminku a její dvouletou holčičku Dášu nechali samotnou. Objevili ji až po dvou dnech. Dagmar pak vyrůstala u prarodičů a k rodičům se už nevrátila.

„Jsem souzen za novinový článek, v němž jsem politický režim, který se v Rusku etabloval, označil za totalitní a fašistický,“ řekl ruský lidskoprávní aktivista Oleg Orlov před moskevským soudem. Ten jej poslal na dva a půl roku za mříže.

​​​​​​​Advokátní kariéru Ivana Kloudy přerušili nacisté, 5 let pak strávil v Buchenwaldu. Po roce 1948 musel zavřít právní kancelář, statek, kterému se náhradou chtěl věnovat, byl zabaven. Pak prošel dělnickými profesemi napříč republikou. Na život nezanevřel...

O šťastných Vánocích s rodinou snily statisíce vězňů nacistických a komunistických vyhlazovacích a pracovních táborů i bojovníci na frontách 2. světové války... Jak slavili Vánoce na celách, samotkách? Co vězni zažívali a jak se s těžkými chvílemi vyrovnávali?

Karel Schwarzenberg, Hugo Mensdorff-Pouilly… Nedávno odešly dvě významné osobnosti a jejich úmrtí vneslo do veřejné debaty téma české šlechty a její role v minulosti i dnes. Přinášíme vám příběh jejich generačního souputníka Jana Podstatzkého-Lichtensteina.

V době nejtvrdšího stalinismu poskytli rodiče Márie Šidové útočiště knězi, který uprchl z vězení. Ona sama pak tajně doručovala jeho zprávy řeholním sestrám. 17. listopadu převezme Cenu Paměti národa.

O Janu Litomiském jeho přátelé mluví jako o výjimečném člověku: vzdělaném, veselém a laskavém, pohostinném. Jako o hluboce věřícím evangelíkovi s buldočí povahou. Nezlomili ho vyšetřovatelé StB ani bachaři na Borech.

V domě Lutonských už všichni klidně spali, když teplou letní noc náhle přerušily rány na vrata. Za dveřmi stáli muži v kožených kabátech, kteří si odvedli bratra Jarmily Rychlíkové. Domů se vrátil až po dlouhých deseti letech.

Policie, tehdy tedy Sbor národní bezpečnosti, byl tou složkou, která perzekuci prováděla. Studenti Gymnázia Paměti národa ale prosadili připomínku policistů, kteří naopak stáli proti komunistickému režimu. A zaplatili za to životem.

Na budově Policejního prezidia ČR bude dnes v 17 hodin odhalena pamětní deska se jmény popravených příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Na své místo se vrací po sedmi letech díky studentům našeho gymnázia a odborné veřejnosti.

„Safra, to jsem se nějak zdržel,“ řekl Jaroslav Vrbenský v roce 1962 rodičům, když se vrátil z vězení. Byl zatčen po léčce, kterou na představitele katolické církve nastražila Státní bezpečnost. Před sedmdesáti lety 25. června 1953 byl odsouzen na 12 let.

Počátkem tohoto týdne nás ve věku 93 let opustil Zdeněk Mandrholec, pamětník jáchymovských lágrů a především neblaze proslulé vykmanovské Věže smrti.

Plzeňské náměstí Republiky se před sedmdesáti lety 1. června 1953 stalo dějištěm do té doby největší protikomunistické demonstrace, vůbec první ve východní Evropě. Do ulic vyšli lidé na protest proti měnové reformě, která je přes noc připravila o všechny úspory.

Milada Vaňková měla v roce 1953 ve svých devíti letech našetřeno asi 2000 Kč. Před sedmdesáti lety se z jejích úspor ale najednou staly necelé čtyři stovky. Postěžovala si svému deníčku a pod zápis nakreslila prase. Tatínkovi se to pak nelíbilo…

Za prvních dvanáct let komunistické totality se počet dětí v dětských domovech zvýšil patnáctinásobně. Odebrání dítěte byl nejen nejčastější nástroj, jímž stát řešil jakékoliv problémy v rodinách, ale také mocná hrozba pro rodiny politických odpůrců.

Účastníci mezinárodní konference procházejí Hradcem Králové. Mladý inženýr, který jim předchozího dne přednášel, stojí ve výkopu a ohání se krumpáčem. Poznají ho a fotografují. Západní odborníci se tehdy museli hodně divit, co vše je v komunistické zemi možné.

„Vy katolíci jste potřebovali kriminál jako prase drbání,“ řekl Ivan Martin Jirous opatovi břevnovského kláštera. Anastáz Opasek tehdy prý jen pokýval hlavou: „A to máš pravdu.“ Od narození legendárního „Opata chuligána“ uplynulo 110 let.

Zemřel historik Karel Kaplan, který zásadně přispěl k poznávání československého komunismu. V 60. letech zasedal v komisi prošetřující politické procesy a důkazy o jeho zločinnosti s ním otřásly. S tajnými archiváliemi pak odešel na Západ a předložil je veřejnosti.