Všechny články

Dezinformace i konspirační teorie kolem Sametové revoluce jsou založeny na neznalosti dějinných souvislostí nebo bagatelizují a shazují autentický občanský  projev. V našem projektu se na ně zaměříme. A vyvrátíme je.

V září 1989 přijela studovat češtinu, v Praze tato rodilá Američanka pak prožila pád komunistického režimu. Na neuvěřitelné týdny nemohla zapomenout a v roce 1994 se do Česka přestěhovala natrvalo. Své poslání Gwendolyn Albert poté našla v aktivismu a novinařině.

V září 1989 přijela studovat češtinu, v Praze tato rodilá Američanka pak prožila pád komunistického režimu. Na neuvěřitelné týdny nemohla zapomenout a v roce 1994 se do Česka přestěhovala natrvalo. Své poslání Gwendolyn Albert poté našla v aktivismu a novinařině.

Československo i Polsko zaplatily za průmyslový rozvoj vysokou cenu, kterou připomíná výstava „Příroda nezná hranic“. Vzpomínky pamětníků ukazují, jak se z devastované krajiny stal prostor pro první projevy občanské odvahy i odporu proti režimu.

Ukrajinská Besarábie je domovem různých etnik, která zde společně prošla válkou, poválečným hladem i sovětizací. Čtyři příběhy ukazují, jak Gagauzové, Moldavané, Bulhaři či Ukrajinci prožívali tlaky doby, a přesto si udrželi vlastní identitu.

Sedm desetiletí stojí kubánský režim na indoktrinaci, kontrole a represi. I dnes se z dětí mají stávat „noví lidé“ věrní revoluci. Tato strategie se ale drolí, generace vychovávaná k loajalitě totiž k odporu využívá nové technologie. Režim je nedokáže ovládnout.

Více než dvě desetiletí Paměť národa buduje jeden z největších archivů orální historie na světě – sbírku, která dnes obsahuje přes 10 000 autentických svědectví. Dokumenty, videa a příběhy laureátů Cen Paměti národa jsou nedílnou součástí této živé paměti.

Tváří sametové revoluce byl Havel, ale na mohutné demonstraci na Letné 25. listopadu 1989 mezi Havlem, Kubišovou a Němcovou promluvil i neznámý muž v teplákové soupravě. Dav si ho zapamatoval, dějiny ne. Až nyní víme, že šlo o učitele Ľudovíta Guryču.

V poválečné Ukrajině začal mizet židovský svět, který tu po staletí byl. Sovětská společnost genocidu nepojmenovala a židovskou kulturu potlačovala. Přesto zde vzniklo moderní ukrajinské židovské sebevědomí. Jak se z „těch jiných“ postupně stali „ukrajinští Židé“?

Přeji všem srdečně, ať vám pondělní sváteční den 17.11. vyjde podle vašich představ! Paměť národa organizuje program na Národní v Louvre a v Národním divadle. Přijďte! Ale nyní bych rád sdělil pár slov k tomu, co se děje.

Josefa Balejku osud nešetřil, přesto se choval statečně. Stal se také jedním z členů pověstného českého „čtyřlístku“ českých letců. Byli v boji už od samého začátku 2. světové války, přežil z nich pouze Balejka. A ten nejen o jejich osudech vyprávěl Paměti národa.

Bedřich Kopold a jeho pozdější žena Jiřina Švermová se poznali jako příslušníci 1. československého armádního sboru v SSSR. Společně prošli ohněm války, v poválečném Československu ale zažili perzekuci ze strany vlastních lidí.

V letech 2023–2024 Dominik Duka ve studiu Paměti národa vzpomínal na svůj život. Často přicházel viditelně unaven, ale do křesla pamětníků usedal ochotně a své vzpomínky dokázal vyprávět brilantně, uváděl je do kontextu se společenskými a dějinnými událostmi.

Před druhou světovou válkou žilo v dnešní severozápadní Ukrajině na třicet tisíc Čechů. Na Volyni pak zažili hrůzy komunismu i nacismu. Tisíce jich narukovaly a s obrovskými ztrátami se přes Duklu probily do Československa. Komunismus je ale dostihl i tam.

Speciální policejní útvar, který řeší nepromlčitelné zločiny totality, funguje přes třicet let. Jak Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu pod vedením Dalimila Syptáka funguje a kolik toho má za sebou? A před sebou?

Speciální policejní útvar, který řeší nepromlčitelné zločiny totality, funguje přes třicet let. Jak Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu pod vedením Dalimila Syptáka funguje a kolik toho má za sebou? A před sebou?

„My jsme si s manželem prostě zbyli,“ říká drobná dvaadevadesátiletá žena. V padesátých letech si odseděla šest let v komunistických kriminálech. Poté potkala muže s podobným osudem. Vyšetřovatelé na něm veřejnosti předváděli nový mučící vynález – elektrické boty.

Československé parašutisty Gabčíka a Kubiše zná asi každý, ale také Němci použili českého parašutistu – vysadili ho v Anglii. Jmenoval se Karel Richter a jeho mise neskončila dobře: před svou popravou se ještě pokusil o sebevraždu.

28. října 1937 se v celém Československu slavilo devatenácté výročí vzniku republiky. Výjimkou nebyl ani mnohonárodnostní Užhorod na Podkarpatské Rusi. Lidovou slavnost však poznamenal i smutek nad koncem Masarykovy éry.