Ráno 21. srpna 1968 dorazily sovětské tanky také před kunovický LET. Vojáci obsadili i letiště. Výroba pokračovala, ale poměry v podniku se po okupaci postupně změnily.
Neprováděli sice diverzní akce, přesto tvořili významnou součást protinacistického odboje. Skauti se vymykali tím, že mezi nimi byly i děti, a také tím, že jejich síť nacisté nikdy neodhalili. Podle svědků jich v odboji působilo přibližně tisíc.
Nadšení, furiantské vtipkování, ovšem i strach a slzy. Mobilizaci v Československu v září 1938 provázelo mnoho emocí, jejichž společným jmenovatelem bylo odhodlání bránit vlast proti tlaku nacistického Německa. Vzepětí národní sounáležitosti ale trvalo jen krátce.
Když se 29. srpna 1944 nad Ostravou rozezněly sirény, mnozí obyvatelé už jim nevěnovali pozornost. Bombardéry nad městem zevšedněly. Tentokrát však jejich smrtící náklad patřil Ostravě. Během několika minut zanechal nálet zkázu a mezi civilisty nejméně 409 mrtvých.
Za války rodina Ludmily Krystyníkové pomáhala partyzánům a před střelbou se ukrývala ve sklepě. Ani konec války jim však nepřinesl klid. Komunisté Bartoškovým vzali statek, otce uvěznili a Ludmile uzavřeli cestu k dalšímu studiu.
Začínal jako instalatér. Na psychologii se přihlásil z hecu, aby své přítelkyni dokázal, že ji vystuduje „s prstem v nose“. Po revoluci pomáhal prosadit substituční léčbu. „Kritizovali nás, že jsme vlastně distributoři drog,“ vzpomíná Ivan Douda.
Kazatel Cyril Burget odmítl svědčit proti jinému duchovnímu a komunisté ho poslali na sedm let do vězení. Dcera Věra ho ve Valdicích sotva poznala. Po jeho smrti se rodina směla rozloučit jen u zapečetěné rakve a sedmdesát let netušila, kde skončily jeho ostatky.
Kolektivizace na Ostravsku se často dotkla i dělníků, kteří vlastnili malá hospodářství. Manželky a děti těch, kteří byli uvězněni jako kulaci a sabotéři, pak mnohdy čelily vystěhování a živoření v cizím regionu bez podpory svých blízkých.
„Jak zahustit na poézii / fakt že za dvacet třicet padesát let / já plamen proměním se v popel?“ napsal Milan Ohnisko v básni z roku 1995. Jeho verše se ani po letech neproměnily v popel navzdory tomu, že 3. září přišla nečekaná zpráva o smrti jejich autora.
V odlehlé chatě na Vřesové studánce se po srpnové okupaci 1968 ukrývala Věra Čáslavská. Místo kladiny měla kládu. I v horách se připravovala na olympijské hry v Mexiku, odkud přivezla čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile.
Výzva čtenářům, aby pomohli ztotožnit zraněného muže z fotografie z 21. srpna 1968, byla úspěšná. Mladík na snímku je Jaroslav Mareček (1949), aktér střetů před rozhlasem a svědek zranění několika lidí včetně ženy zachycené vedle něj.
Slova z nalezeného milostného památníčku přežila válku i více než osm desetiletí. Víme, komu byla určena. Dodnes však neznáme jméno dívky, která je psala. Pátrání po autorce začíná ve válečných Holicích, odpověď ale možná leží úplně jinde.
Čeněk Havel uprchl z nacistického vězení, odmítl prozradit své spolupracovníky a skončil na popravišti. Jeho třináctiletá dcera v sobě po válce objevila něco, za co se celý život styděla.
Tvrz Hanička v Orlických horách vypráví dva příběhy. Nejprve měla bránit Československo před německým útokem a za studené války se pak pod zemí budovalo tajné zázemí pro přežití státu v jaderné válce. Jakou roli hraje Hanička v obraně země dnes?
Tvrz Hanička v Orlických horách vypráví dva příběhy. Nejprve měla bránit Československo před německým útokem a za studené války se pak pod zemí budovalo tajné zázemí pro přežití státu v jaderné válce. Jakou roli hraje Hanička v obraně země dnes?
První den školy zůstává v paměti jako den plný těšení se, zvědavosti i obav. Ve vzpomínkách pamětníků do něj však často zasahují i dramatické zvraty doby. Připomínají zmizení židovských spolužáků, portrét Stalina na stěně nebo nápis Pravda vítězí na školní tabuli.
Čtrnáctiletá Elefteria Vlachopulu utekla během řecké občanské války z rodné vesnice do Jugoslávie. Myslela si, že se za čtrnáct dní vrátí. Místo toho našla nový domov v Československu a s matkou se znovu setkala až po třinácti letech.
Socha anděla s ulomeným křídlem, spojovaná s písní Karla Kryla, se 21. srpna, v den výročí invaze, symbolicky vrátila do kostela v Ostrově nad Ohří. Zůstává poškozená jako připomínka devastace Sudet. Její osud mohl podle řady indicií inspirovat píseň Anděl.
Josef František byl stíhacím esem bitvy o Británii. Mimo okruh znalců historie druhé světové války je však neprávem zapomenutý a známější je v Polsku než doma. Změnit se to pokouší film Osamělý vlk, který právě vstupuje do kin.
Lidé ve smíšených česko-německých manželstvích čelili za války silnému tlaku. Nacisté považovali sňatky Němců se Slovany za narušení rasové čistoty a německé partnery nutili k rozvodu.