Všechny články

Za čtení knih, kritická slova či domnělé sympatie ke komunismu hrozilo na Tchaj-wanu vězení i smrt. Pět nových svědectví zachycuje příběhy lidí, kteří přežili období Bílého teroru mezi lety 1949 a 1987. 

Mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt je z české debaty o křivdách z minulosti nadšený. Sudetoněmecký den přiblížil Čechy a sudetské Němce ke smíření, pochvaluje si. A z protestů si nic nedělá, byly marginální a jejich účastníci zaostalí. 

Od narození vizionáře a nejúspěšnějšího českého podnikatele Tomáše Bati uplynulo sice přes 150 let, z jeho návodu na překonání hospodářské krize ovšem můžeme čerpat i dnes.  

Nešlo o velkou politiku ani manifesty. Šlo o kytary, dlouhé rozhovory a vůli neztratit svobodu v době normalizace. Na ostrůvcích svobody tak vznikaly nové světy. Vznikl i kolem Karla „Cary“ Novotného a dodnes ho připomíná velmi autentický Přeloučský román.

Publikace 100 let paměti východních Čech přináší svědectví lidí, kterým totalita změnila život. Vypráví o židovském chlapci, jenž v Terezíně našel osudovou lásku, i o ženě, které komunistický režim vzal milovaného muže.

S pár věcmi v kufru odcházeli do neznáma. Sudetští Němci z východních Čech popisují vysídlení, první roky v Německu i pocit, že člověk může mít dva domovy. A na ten původní nikdy nezapomene...

Jako malá za války vítala letadla máváním, brzy ale poznala jejich ničivou sílu. Jarmila Kovařčíková v dětství prožila strach z bombardování, odboj v rodině i zatčení otce gestapem.

Patřila mezi první ženy v české advokacii. Za války vedla kancelář místo vězněného manžela, starala se o děti i pronásledované příbuzné a po únoru 1948 sama čelila ponižování a zákazům komunistického režimu.

Zbyněk Janovský a Mirko Juna zažili zákazy Junáka za nacismu i komunismu, okupaci v roce 1968 i zájem StB. Přesto u skautingu zůstali celý život a po roce 1989 pomáhali obnovit oddíly v Jilemnici a okolí.

Mateřská škola na bývalém apelplatzu, domov důchodců na základech baráku pro trestance, supermarket nebo i třicet metrů navezeného odpadu v místě bývalého koncentračního tábora. Tyto škody archeologové zjistili v místech nacistických vězeňských táborů v Česku.

Mateřská škola na bývalém apelplatzu, domov důchodců na základech baráku pro trestance, supermarket nebo i třicet metrů navezeného odpadu v místě bývalého koncentračního tábora. Tyto škody archeologové zjistili v místech nacistických vězeňských táborů v Česku.

Nacisté ohrozili členy jeho rodiny na životě, komunisté je připravili o majetek. V roce 1989 se pak podílel na založení Občanského fóra v ČSAD Mohelnice a ve Vranové Lhotě, kde se po revoluci stal starostou a provázel obec prvními lety svobody.

Její tatínek byl pilotem, ona sama později pracovala v aerolinkách. Mnoho klíčových okamžiků jejího života ji propojilo s letectvím a létáním. Letos 22. dubna pětadevadesátiletá Dagmar Hamšíková vyrazila na svou nejdelší, poslední cestu – tentokrát bez letenky.

Historie se opakuje. Tohle pravdivé klišé opět a znovu ukazuje film Dva prokurátoři. Paralely mezi režimem v Sovětském svazu roku 1937 a současným Ruskem jsou do očí bijící. Varování je nicméně asi příliš uměřené a pro konzumenta hollywoodských trháků nevýrazné.

Posledních 81 let paní Hermanová přichází položit květinu k pomníku svého otce. My jsme se pokusili zjistit, kdo ho v květnu 1945 udal. Archivní stopy vedou ke konkrétnímu četníkovi, jistotu ale nepřinášejí.

Jako dvouletý zažil vypálení Ploštiny. Později se bouřil proti režimu, odmítl vstup do KSČ, čelil tlaku i zájmu StB a přišel o práci. Po letech sledování a výslechů se rozhodl pro emigraci a nový život v Německu.

Na pomezí pražských Vinohrad, Žižkova a Strašnic se nachází Hagibor. Území původně vlastnila židovská obec a za protektorátu se stalo jedním z posledních míst, kde se židovské děti mohly scházet, hrát si a sportovat. Zasloužil se o to zejména Fredy Hirsch.

Poblíž zdi Věznice Valdice leží zaoraný trestanecký hřbitov s ostatky stovek lidí. Spočívá tam i devět politických vězňů z 50. let včetně spisovatele, novináře a filmaře Lomikara Kleinera. Stát ale pozemek s úředně zrušeným hřbitovem pronajímá zemědělcům.  

Poblíž zdi Věznice Valdice leží zaoraný trestanecký hřbitov s ostatky stovek lidí. Spočívá tam i devět politických vězňů z 50. let včetně spisovatele, novináře a filmaře Lomikara Kleinera. Stát ale pozemek s úředně zrušeným hřbitovem pronajímá zemědělcům.