Všechny články

Bylo jim málo přes dvacet a ve vzduchu voněla opojná atmosféra šedesátých let. Shodou okolností se právě 21. srpna 1968 ocitli u nás a zažili tu střet rodící se občanské společnosti s totalitarismem okupantů. Na základě jejich vzpomínek vznikl krátký film.

Kdy a kde: 21. srpna od 18:00 před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova. Přijďte si připomenout výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a následnou přes dvacet let trvající okupaci naší země.

Budoucí fotografka Hana Hamplová vyrazila 21. srpna 1968 s fotoaparátem do pražských ulic. S nasazením života zachytila dramatické momenty sovětské invaze.

Náš projekt „Živá paměť pohraničí“ chce podpořit udržitelný rozvoj regionů, kde Paměť národa díky svým pobočkám dlouhodobě působí a kde stále doznívají dopady poválečných změn jako bylo vysídlení obyvatel, izolace a ztráta vazby lidí k samotnému místu.

Post Bellum Ukrajina a Post Bellum Česká republika připravili projekt Návraty domů – zpracování současných ukrajinských výzev prostřednictvím orální historie. Vznikne i praktická příručka, která mladé tvůrce učí, jak dokumentovat současnost ukrajinského národa.

V létě 1949 se skupina skautů utábořila na Jizerce. Měli v plánu přejít hranice do Polska a pak pokračovat dál na Západ. V noci z 23. na 24. července ale mýtinu, kde spali, obklíčili…

Srpen 1968 prožila Jana Ondřejčková v redakci Československého rozhlasu. Pod namířeným samopalem sovětského vojáka musela odpojovat rozhlasovou techniku.

Podpis Rudolfa Toussainta stál pod kapitulací německých vojsk v Praze. Poté se své vášni pro umění věnoval za mřížemi československých věznic. Pátrali jsme po dílech, která mají spíše historickou než uměleckou hodnotu, i po detailech Toussaintova osobního života.

Podpis Rudolfa Toussainta stál pod kapitulací německých vojsk v Praze. Poté se své vášni pro umění věnoval za mřížemi československých věznic. Pátrali jsme po dílech, která mají spíše historickou než uměleckou hodnotu, i po detailech Toussaintova osobního života.

Zakladatel českého skautingu budoucnost českých skautů vystihl. Skaut vychovává svoje členy k pravdomluvnosti, věrnosti a oddanosti a totalitním režimům v Československu vadil. Nacistickému i komunistickému. Český skaut čelil ve své historii hned třem zákazům.

Proč jsme součástí současné evropské krize? Kdy naši politici přestanou mít strach? Jaký je vztah občanské společnosti, médií a jaká je jejich role při obraně demokracie a podpoře Ukrajiny?

V pondělí 18. května 1987 se okolo půl desáté večer v restauraci Studentská v Dejvicích blížila zavírací hodina. Vtom někdo vběhl do místnosti. Muž se samopalem Škorpion vz. 61 a vypálil několik dávek směrem k výčepu. Číšník se skácel k zemi.

V pondělí 18. května 1987 se okolo půl desáté večer v restauraci Studentská v Dejvicích blížila zavírací hodina. Vtom někdo vběhl do místnosti. Muž se samopalem Škorpion vz. 61 a vypálil několik dávek směrem k výčepu. Číšník se skácel k zemi.

Z několika studentů a z pedagoga a duchovního Františka Ambrože Stříteského vyšetřovatelé Státní bezpečnosti vytvořili údajnou teroristickou skupinu. Soud vynesl rozsudky v celkové výši 220 let.

Stačily pouhé čtyři roky, jedno volební období, a česká politika se začala měnit tak, že už nikdy neměla být stejná. A stály u toho dvě dominantní osobnosti nultých let – Mirek Topolánek a Jiří Paroubek. Poslechněte si další díl podcastu D&Š.

Rozhlasová hra studentky Amálie Elbel otevírá citlivé téma života lidí s postižením za socialismu. Prostřednictvím fiktivního dialogu dvou postav – je inspirován skutečnými vzpomínkami pamětníků – připomíná, že hluboce zakořeněné předsudky mohou přetrvávat dodnes.

V Českých Budějovicích se konal první ročník konference Jihočeské fórum 2025. Jakou zkouškou nyní procházejí mezinárodní vztahy mezi evropskými zeměmi? Jak se mění v souvislosti s posuny v tradičním spojenectví mezi Evropou a USA po nástupu Donalda Trumpa?

Příběh Jiřího Vydry připomíná pábitelské historky z knih Bohumila Hrabala. Toulal se po Čechách, zažil pijácké excesy i útěky před policií, pobýval ve vězení i v psychiatrické léčebně. Zároveň ho však životem provází autentické zaujetí uměleckou tvorbou.

V září 1949 se Státní bezpečnost pokusila v rámci boje proti katolické církvi zatknout poličského duchovního, děkana Jaroslava Daňka. Ale místní obyvatelé se StB postavili na odpor.