Příběhy pamětníků

Jeho život byl naplněný hudbou, ale také neustálým cestováním mezi evropskými i zaoceánskými městy. Český a světový dirigent Libor Pešek zemřel 23. října tohoto roku.

Jak se dnes žije českým válečným veteránům z 2. světové války a někdejším protikomunistickým odbojářům? Co potřebují, jaké mají rady a poselství pro budoucí generace? Co pro ně můžeme udělat v době ekonomické a energetické krize?

Právě před osmdesáti lety – 24. října 1942 – bylo v Mauthausenu popraveno 262 příbuzných a spolupracovníků parašutistů, kteří se podíleli na atentátu na Heydricha. Co se stalo s jejich dětmi? Nacisté je skoro tři roky věznili v utajení.

Začalo to květinou položenou k poctě TGM. Skončilo vyhozením celé jedné maturitní třídy prostějovského Gymnázia Jiřího Wolkera. Moc pevně drželi komunisté a nevinný žert změnil životní osudy žáků celé maturitní třídy. Na podpal použili noviny s fotkou Stalina.

... zapsala si do deníku na jaře 1945 jednadvacetiletá Vlasta Čepková. Jejím vyvoleným se stal francouzský válečný zajatec Louis Laval, kterého potkala jako totálně nasazená zemědělská dělnice. Jejich příběh připomíná román.

Do psychiatrických léčeben se v komunistické éře dostávali i zdraví lidé. Nonkonformní umělci, vzpurní političtí vězni nebo nekompromistní katolíci. Režimu ukazovali jeho nesmyslnost, proto je prohlašoval za „duševně choré“.

„Jen minimum mých kamarádů z Terezína se po válce vrátilo,“ říká Pavel Pick, který byl do terezínského ghetta deportován s rodiči jako šestiletý. Jejich nejužší rodina měla štěstí, podařilo se jim dočkat se v Terezíně osvobození.

Na StB zjistili, že z něj nic nevytáhnou. „Nebavil jsem se s nimi. Mlčel jsem a hotovo. Modlil jsem se.“ Oldřich Kučera byl nepřátelská osoba III. kategorie nebezpečnosti a „pašerák“ duchovní literatury. A také účastník zpívaných modliteb.

Němka ze sudetského Krušnohoří osiřela za druhé světové války: tento původ předurčil Růženu Pavlíkovou k osudu plnému těžké práce a nuceného stěhování. Prožívala ale také naději a dobré vztahy. Cizí lidé, kteří se jí ujali, se pro ni stali novou rodinou.

Stoletá Helena Polsterová málem přišla o život už při narození, protože na Chodsku řádil tyfus. Okupaci roku 1939 prožila v Plzni, kde prodávala v cukrárně – napřed macesy Židům, pak cukrovinky německým vojákům. Pamatuje i ničivý nálet z šestadvacátého dubna 1945.

Trampové milovali svobodu a komunistický režim zneklidňovali už jen tím, že se nechtěli nikde organizovat. Jak je ale trestat za to, že tráví čas v přírodě? Na čundry v době normalizace vzpomínají tehdejší trampové i bývalý příslušník StB.

Český koutek. Tak se říkalo oblasti zahrnující jedenáct vesnic kolem lázeňského městečka Kudowa-Zdrój na polské straně hranice u Náchoda. Po roce 1945 ale území získalo Polsko a německé obyvatelstvo bylo odsunuto. Postupně zde zanikla také česká komunita.

Alois Jaroš se narodil v době, kdy jeho otec seděl v cele smrti. Život ho stála vykonstruovaná kauza, která udělala z několika desítek soukromých sedláků ze středních Čech domnělou „teroristickou bandu“.

Jakub Hron Metánovský si dal předsevzetí, že každý rok musí něco nového vymyslet. A vymyslel spoustu věcí, i když většina z nich zůstala jen v náčrtku. V řeči tohoto neznámého českého génia jednoduše: „Každý rok jednu novotu vymyslet = vzdělanec.“

Po únoru 1948 Komunistická strana Československa začala s budováním totalitního systému. A za přispění sovětských poradců hledala nepřátele i ve vlastních řadách.

Když se seznámili, měli pocit, že je svedla dohromady osudová náhoda. Oba se totiž narodili ve stejný den – 19. září 1922. Dnes si tedy připomínáme sté výročí narození Dany i Emila Zátopkových. Dana Zátopková svěřila své vzpomínky Paměti národa.

Češi opouštěli své domovy kvůli nacistům nejen v pohraničí. Výcvikový prostor Waffen-SS budovaný od roku 1942 nedaleko Prahy si vyžádal vystěhování 17 tisíc lidí. Německý ostrov v srdci protektorátu měl vedle vojenského účelu posloužit i germanizaci Čech.

Právo a spravedlnost se snažil hájit jako advokát, soudce i obhájce veřejných práv, ať už proti němu stál komunistický režim nebo veřejné mínění. Otakar Motejl by se 10. září dožil devadesáti let.

Může na Strahovském stadionu v budoucnu sídlit paměťová instituce připomínající dějiny 20. století? Odpověď možná napoví Festival Paměti národa, který se zde odehraje na přelomu letošního září a října.