Všechny články

Sám o pravdu usiloval celý život jako filozof i jako společensky angažovaný člověk. Inspirativní myslitel, jeden z prvních mluvčích Charty 77 a organizátor bytových seminářů zemřel 28. dubna krátce před svými 93. narozeninami.

Rozbombardované ulice a krvavé boje ve městě i kolem něj. Němci se Brna nechtěli vzdát a Rudé armádě vzdorovali několik dní. Sovětští vojáci prošli peklem a nemilosrdnou daň si vybírali znásilňováním místních dívek a žen.

Gene Deitch a Zdeňka Najmanová byli jako Romeo a Julie studené války. Ona pracovala pro studio Bratři v triku v komunistickém Československu, on přijel přímo z hollywoodské továrny na sny. Z jejich setkání vzešla životní láska i mnoho krásných animovaných filmů.

Z osvobozené Bratislavy prchali Němci, Maďaři a představitelé Slovenského státu a vraceli se do ní bratislavští Židé. „Vrátil jsem se do našeho bytu, ale ten byl úplně vyrabovaný a zničený. Rodiče byli neznámo kde,” popsal Gabriel Szász svůj návrat.

Jednadevadesátiletý Emil Pražan, který ve svém životě prožil odsun ze Sudet po Mnichovské dohodě, vyloučení z vysoké školy z politických důvodů a vojnu u PTP, odpovídá na naši otázku, jak vnímá současnou situaci.

Na začátku léta 1951 zatkla Hanu Johnovou a jejího snoubence Otakara Čeňka Trunce Státní bezpečnost. Místo svatby putovali do vězení za údajnou velezradu a špionáž. Milenci vydávali a roznášeli letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhali lidem přes hranice.

Zatímco v některých moravských městech už slavili osvobození, v malé osadě Zákřov východně od Olomouce nacisté vypalovali, mučili a vraždili. Při masakru na oslavu Hitlerových narozenin zahynulo krutou smrtí 19 mužů.

Před 75 lety vypálili nacisté pasekářskou osadu Ploština a zavraždili dvacet čtyři pasekářů. Za tragickou událostí z 19. dubna 1945 stála zrada dvou českých konfidentů Oldřicha Bati a Františka Machů, kteří pronikli do partyzánského oddílu ukrývajícího se v okolí.

Průzkumná četa americké armády překročila hranice u Aše 18. dubna 1945 v místě zvaném Kočičí hlava a v prvních květnových dnech pak Američany vítali v celých západních a jihozápadních Čechách. Ludmila Perneggerová mezi nimi našla svou životní lásku.

Osmnáctiletá Eva ležela 15. dubna 1945 na betonové podlaze v jednom z baráků koncentračního tábora Bergen-Belsen s desítkami vězeňkyň a měla hrůzu, že Spojenci o existenci lágru nevědí. Dunění, které slyšely a které je udržovalo při životě, totiž ustalo.

Vojáci britské armády dorazili do koncentračního tábora Bergen-Belsen 15. dubna 1945. Na místě našli asi šedesát tisíc zbědovaných vězňů a třináct tisíc mrtvých. V následujících týdnech zemřelo - navzdory obětavé pomoci - téměř patnáct tisíc již osvobozených lidí.

„A co národ? Stačí mu chléb a hry, kobliha, populistické lži ve sdělovacích prostředcích, aby se dal přesvědčit, že se máme dobře,“ zamýšlí se Václav Šulista nad situací před epidemií , Naštěstí jsou okamžiky, kdy se objeví to zdravé, co v našem národě je.

„Uprostřed noci nás vzbudili a nahnali do autobusu se zalepenými okny. Neřekli nám, kam nás vezou.” Řeholníci a bývalí studenti církevních škol vzpomínají na tragickou noc ze 13. na 14. dubna 1950.

„Nikdy mě nic tak nešokovalo jako pohled na to místo,” napsal generál Dwight Eisenhower poté, co američtí vojáci vstoupili 11. dubna 1945 do koncentračního tábora Buchenwald.

Když se patnáctiletý Pavel Kohn z Prahy dočkal 11. dubna 1945 v koncentračním táboře Buchenwald osvobození americkou armádou, měl za sebou tříleté věznění v Terezíně, Osvětimi, Blechenhammeru a pochod smrti. Návrat nebyl jednoduchý.

Do Prahy přijel na jaře 1945 náhodou. Na vagónu s uhlím v pruhovaném vězeňském mundúru. Devatenáctiletý Avraham Harshalom, tehdy Adam Friedberg, měl štěstí. Zachránili ho Češi, kteří mu poskytli úkryt do konce války. Poté bojoval v Pražském povstání.

Novinářka, spisovatelka a překladatelka Ruth Bondyová objevila pro Čechy zapomenutého hrdinu Heinze Prossnitze, který za války posílal deportovaným Židům stovky balíčků s jídlem, a pro Izraelce českou literaturu – do hebrejštiny přeložila téměř 40 knih.

Devět let strávila v komunistickém vězení, dnes pětadevadesátiletá usměvavá dáma Hana Truncová žije v pečovatelském domě v Hořicích a čile komunikuje se světem prostřednictvím počítače. Jak současnou situaci vnímá?

Před 75 lety, 3. dubna 1945, vyrušilo z ranního poklidu Jana Juříčka a jeho rodinu silné bušení na dveře a varovné volání: „Les je plný Němců, jste obklíčeni!“ O chvíli později už před dveřmi stálo gestapo.