Prohlédněte si fotografie z naší sbírky, které zachycují atmosféru po 16. lednu 1969, kdy se na Václavském náměstí upálil dvacetiletý student Jan Palach.
Pro někdejší disidenty je to šokující a zraňující: jeden z oblíbených filosofů a účastník tajných bytových seminářů v osmdesátých letech aktivně udával své blízké přátele StB. Rozhodl se o své minulosti agenta pro Paměť národa poprvé otevřeně promluvit.
Bohumír Vedra (1917–2012) si od začátku okupace Čech a Moravy nacistickým Německem psal zápisky, ve kterých zaznamenal události od listopadu 1939 do poloviny 40. let. Paměť národa je získala jako dar od jemu blízké osoby, která si přála zůstat v anonymitě.
V olomoucké věznici se bála vražedkyň – čekaly na smrt. Jedna před popravou chodila celou noc ode zdi ke zdi a zpět. Nikdo nespal, všichni se báli, že jim něco udělá, když už nemá co ztratit. V komunistickém kriminálu si Růžena Kamarádová pak odseděla tři roky.
Skutečné osudy dětských hrdinů z archivu Paměti národa mají své literární zpracování. Marek Toman vypráví o nelehké úloze při psaní devíti příběhů z minulého století. Kniha „My jsme za to nemohli“ bude pokřtěna 29. ledna v Knihovně Václava Havla.
Pavel Baxant prožíval podobné situace jako filozof Zdeněk Kratochvíl. Oba si StB vyhlédla jako kandidáty tajné spolupráce, oba studovali v Litoměřicích a oba je měl na starosti estébák Luděk Olexa. Baxant tento tlak ustál, zatímco Kratochvíl se agentem stal.
Vrchní státní zástupkyní je Lenka Bradáčová a je stále považována za jednu z nejvlivnějších žen Česka, stala se svým způsobem celebritou. Tento fakt vypovídá o české „protikorupční revoluci“ víc než čísla obviněných a odsouzených.
Velká Bystřice nedaleko Olomouce je malé město s velkou historií. Během druhé světové války se zde za vydatné pomoci místních zformoval partyzánský odboj. Příběhy Metoděje Osladila, Josefa Jedličky a Františka Cenkla jsou dodnes živou stopou odvahy a vlastenectví.
Čtyři dny před Štědrým dnem roku 1944 se americkým pilotům podařilo to, o co se jejich britští kolegové z RAF marně pokoušeli tři roky – zasáhli výrobní areál Škodových závodů v Plzni.
Naše červené tramvaje byly světově druhým nejrozšířenějším typem tramvaje i lukrativním československým vývozním artiklem. Milan Vlček jich v SSSR v sedmdesátých letech pomáhal uvést do provozu přes dvě stě. Tehdy tam mimojiné poznal „ruskou duši“.
Pohraniční stráž mnohdy podcenila lidskou vynalézavost a ta narozdíl od tehdejšího Československa hranice nikdy neměla. Mořeplavec Oldřich Karásek využil k cestě za svobodou dovednost, kterou skvěle ovládal – postavil si loď a na ní pak doplul do Austrálie.
Osm let filozof Zdeněk Kratochvíl donášel StB na své kamarády. Předtím ho totiž přitlačili ke zdi důkazy o podílu na přípravě budoucích kněží k tajnému svěcení. Přečtěte si rozhovor, ve kterém Zdeněk Kratochvíl mluví o této době naprosto otevřeně.
To se říkalo o městě Luby nedaleko Krušných hor. Jenže s poválečným odsunem německého obyvatelstva měla tamní houslařská tradice namále. Bohudíky si podmanila i české přistěhovalce. Jak se to stalo a jaký osud vysídlené nástrojáře čekal v Německu?
Martin Syka se dělí o osobní zpověď o svém perzekuovaném otci. Ten přesto zůstal morálně silným člověkem a ke konci života namaloval přes sto portrétů různých světových osobností. Z těchto uměleckých děl vznikla kniha Portréty.
Zatkli jej v osm. Mezi zabavenými dokumenty byly i kontakty spolupracovníků včetně jména jeho syna. Využil nepozornosti, vyskočil a papír se jmény si rychle strčil do úst. Následovala smršť obušků, ale on v tu chvíli už věděl, že StB se žádná další jména nedozví.
František Ingr žil během totality život člověka ukotveného svou vírou. Až do revoluce distribuoval náboženský samizdat a v roce 1985 nafotil velehradskou pouť. Fotografie z jedné z největších protikomunistických demonstrací najdete pod článkem.
Hostem dalšího dílu podcastu je první generální ředitel České televize Ivo Mathé. Tento muž doporučuje, abychom místo pojmu „veřejnoprávní“ používali spojení „služba veřejnosti“.