Všechny články

Tento příběh připomíná ošklivý sen a černou noční můru. Skutečně se v poválečných Českých Budějovicích ale stal. Je důkazem krutostí, které Češi byli schopni páchat po válce na Němcích. Vypráví o člověku, který vždy „šel s dobou“. V tom nejhorším slova smyslu.

Tento příběh připomíná ošklivý sen a černou noční můru. Skutečně se v poválečných Českých Budějovicích ale stal. Je důkazem krutostí, které Češi byli schopni páchat po válce na Němcích. Vypráví o člověku, který vždy „šel s dobou“. V tom nejhorším slova smyslu.

Popularita prezidenta Zelenského v poslední době stoupla. „Pomohla mu návštěva Bílého domu,“ říká ukrajinistka Lenka Víchová v dalším díle podcastu Dobrovský & Šídlo.

Ve středu 2. května 1945 v půl osmé večer uslyšeli obyvatelé vesnic Pustá Kamenice a Čachnov na Vysočině ohlušující výbuch. V nedalekém lese Pekelci najel vlak plný německých vojáků na nálož, kterou tam připravili sovětští partyzáni.

Odešli hrdinové. Dva dny po sobě zemřeli odbojáři Věroslava Bojková a Alois Frank. Oba dva kvůli své činnosti měli zemřít a nedožít se konce války. Zemřeli letos v březnu v požehnaném věku.

„…který zfanfrní národ,“ říkával generál Tomáš Sedláček. Bojoval proti nacistům, po válce ho komunisté obvinili z velezrady a špionáže. V roce 1951 byl zatčen a odsouzen na doživotí. Třináct let strávil v uranových dolech a věznicích.

Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.

Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.

Středobodem života Josefa Wolfa byl v mládí sport. Stal se československým reprezentantem v cyklistice, závodil v cizině a čím dál silněji si uvědomoval nesvobodu v Československu. Na vrcholu kariéry se proto rozhodl emigrovat.

Shromážděním na Václavském náměstí 8. května společně vzdáme hold obráncům naší svobody. Apelujeme na společnost, aby dál pomáhala bránící se Ukrajině. A také se připravila k obraně vlastní svobody. Projekt Nezapomeňme 80 vznikl za podpory Nadace PPF a dalších. 

Byl iniciativním podporovatelem obou zrůdných režimů, které Evropu ve 20. století svíraly – komunismu i nacionálního socialismu. Takových lidí samozřejmě byla celá řada, ale Vajtauer na rozdíl od jiných začal u komunismu a skončil u nacismu.

Narodila se v Olomouci těsně před válkou do jedné z národnostně smíšených rodin. Maminka se hlásila k české národnosti, otec k německé. Válka a následné události rodinu rozmetaly a sedmiletá Štěpánka se pak s matkou a sestrami ocitla v internačním táboře pro Němce.

Narodila se v Olomouci těsně před válkou do jedné z národnostně smíšených rodin. Maminka se hlásila k české národnosti, otec k německé. Válka a následné události rodinu rozmetaly a sedmiletá Štěpánka se pak s matkou a sestrami ocitla v internačním táboře pro Němce.

Z předškolních let si Blanka Lanštiaková pamatuje sirény, pobyt v uzavřených prostorech, hořící domy, barikády a mrtvé. „Nevím, jak jsme tohle všechno mohli přežít,“ líčí Blanka své zážitky. Hrůzný konec války v Praze si prohlédnete ve fotogalerii pod článkem.

Z předškolních let si Blanka Lanštiaková pamatuje sirény, pobyt v uzavřených prostorech, hořící domy, barikády a mrtvé. „Nevím, jak jsme tohle všechno mohli přežít,“ líčí Blanka své zážitky. Hrůzný konec války v Praze si prohlédnete ve fotogalerii pod článkem.

Organizace ukrajinského boje zpočátku mnohdy závisela na do té doby neznámých regionálních autoritách. Jedním z takzvaných velitelů-civilů zdejší obrany byl hejtman oblasti města Mykolajiv, ukrajinský podnikatel a politik s korejskými kořeny Vitalij Kim.

Je 19. dubna 1945 ráno, když do malé pasekářské osady Ploština dorazí komando SS. Vojáci zapálí deset domů a zastřelí nebo upálí 24 lidí. Jde o odplatu za to, že místní pomáhali partyzánům.

Zdeněk Růžička z Ivančic získal na letní olympiádě v Londýně 1948 dva bronzy, a byl tak nejúspěšnějším československým gymnastou v soutěžích jednotlivců. Připomeňme si jeho strhující sportovní i osobní příběh. 

Michael Plátek se narodil 10. září 1966 do rodiny vazačů knih. Jeho dědeček za války zažil v hlavním německém městě bombardování, ale vyvázl bez zranění. Po osvobození investoval do rodinné dílny, kterou nakonec musel odevzdat státu.